Zdeňka Pinkavová - ZŠ Ústavní, Praha 8
Den s fyzikou
2000
Pravidelná akce na MFF UK v Praze, kterou se žáky s výraznějším zájmem o fyziku každoročně navštěvujeme, mě inspirovala k uskutečnění stejnojmenného projektu na naší škole.
Žáci volitelného předmětu fyzikální praktika si vybrali fyzikální téma, které je nejvíce zajímalo. Během měsíce si vyhledali potřebné materiály na internetu, v literatuře, požádali o radu rodiče či mě. Připravili si materiály k přednáškám pro ostatní žáky naší školy. Společně jsme pak upřesnili přesný obsah a průběh jejich výstupů. Jednotlivé přednášky jsme odzkoušeli, aby měli žáci představu časové náročnosti a vhodné organizace svého výstupu.
Pro každou přednášku vyrobili "reklamní" plakát, který obsahoval jména vystupujících, název a podrobný obsah přednášky. Plakáty byly vyvěšeny u učeben, kde dané výstupy probíhaly. V určený den mohli učitelé se svými žáky navštívit dle vlastního výběru připravené přednášky. Jejich obsah a časový rozpis měli v dostatečném předstihu k dispozici. Zřejmě proto, že akce tohoto typu se konala na naší škole poprvé, reagovali mnozí vyučující na výzvy k návštěvě přednášek poněkud rozpačitě. Nakonec se mi podařilo přesvědčit dostatečné množství vyučujících k návštěvě, aby práce dětí nevyšla naprázdno.
Již v průběhu a zvláště po uskutečnění celé akce učitelé akci velmi pozitivně hodnotili a byli překvapeni výkony vystupujících žáků. Chování a reakce žáků během přednášek mluvily samy za sebe. Dovolím si konstatovat, že velká většina přijala celou akci s nadšením a se zájmem. V neposlední řadě přineslo vynaložené úsilí své ovoce i pro přednášející žáky. Měli možnost si vyzkoušet poněkud netradiční způsob práce. Překvapilo je, jak náročné je vystupovat a zaujmout celou třídu. Příležitost upoutat pozornost a získat ocenění ostatních spolužáků a učitelů mělo pro ně také nemalý význam.
Během jedné vyučovací hodiny probíhalo ve třech učebnách vždy po 20 minutách celkem šest druhů přednášek:
JP, který se výrazně zajímal o astronomii spolu se spolužáky - zejména KK připravili poutavou přednášku s odborně velmi kvalitním výkladem zpestřeným promítáním řady diapozitivů a obrázků z encyklopedií a odborných knih. Zaměřili se zejména na vesmírný výzkum. Hlavním tématem byla historie astronautiky - první lety do vesmíru, vesmírné lety na Měsíc, konstrukci a technické vybavení kosmických lodí, havárie spojené s vesmírnými lety. Dále informovali o významných sondách vyslaných lidstvem pro výzkum vesmíru a vesmírných těles (planet Sluneční soustavy, komet). V závěru popsali a vysvětlili základní princip a význam satelitů - přenos TV, vědecké či špionážní družice, družice pro předpověď počasí.
Netradiční seznámení s optickými jevy přinesl výstup JD a JV, kteří na základě diskotékových světelných efektů vyložili svým spolužákům řadu světelných jevů. Na názorných příkladech seznámili posluchače se základními světelnými jevy. Velmi atraktivní bylo vysvětlení a předvedení světelných efektů, se kterými se děti v současnosti běžně setkávají - UV zářivka, stroboskop, barevná hudba aj.
MR, žák s hlubokým zájmem o počítače a elektroniku, spolu se svým spolužákem JP připravili výstup plný známých i méně známých experimentů a efektů. Ukázky řadu žáků výrazně zaujaly.
Obsah přednášky dokazuje, že o zajímavé poznatky nebyla nouze a opravdu bylo na co se dívat:
Přednáška byla opravdu obsažná. Preciznost v přípravě výstupu, rozsáhlé vědomosti, ale i způsob výkladu byly na velmi dobré úrovni.
V tomto výstupu seznámil PB ostatní spolužáky s historickým vývojem, ukázkami a praktickým použitím rozličných typů telefonů. Při přípravě přednášky využil možnosti konzultovat danou problematiku se svým otcem a získat podrobné informace. Žáci se tak dozvěděli řadu odborných zajímavostí o historii, ale zejména o konstrukci telefonů a problematice přenosu informací.
Měli možnost vidět rozebrané různé typy telefonních aparátů, prakticky se seznámili se stavbou a činností telefonů, s funkcí sluchátka a mikrofonu. Největší odezvu měly pochopitelně detailní informace o mobilních telefonech. Atraktivní byla rovněž možnost vyzkoušet si funkci jednoduchých telefonů (kelímkový, z elektronické stavebnice).
Žáci JD a JK využili svého společného zájmu o hudbu a znalostí z akustiky. Připravili zajímavou přednášku nejen o základech akustiky, ale i o vlastnostech hudebních nástrojů, doplněnou i hudebními ukázkami.
V úvodu přednášky vyložili základní poznatky o zvuku a tónu z fyzikálního hlediska. Současně prakticky předvedli, jaké zvuky (popř. tóny) vydávají rozličné předměty. Dále vysvětlili a předvedli funkci různých hudebních nástrojů. V závěru vyložili způsob a důvody rozmístění jednotlivých hudebních nástrojů v orchestru.
Zejména mladší žáky zaujalo představení žáků PB a AP, kteří si připravili sérii pokusů z publikací malých Debrujárů s fyzikálním výkladem. Velmi dobrým nápadem při tomto výstupu bylo využívání aktivní spolupráce posluchačů a výraznější komunikace s nimi.
Dodatečně pozitivně hodnotím skutečnost, že žáci měli možnost vlastního výběru nejen tématu, ale i konkrétního obsahu přednášek. Oproti učitelům žáci přesněji vědí, co současné děti nejvíce zajímá, a tak dokáží zaměřit své výstupy na nejatraktivnější témata. Rovněž nelze popřít, že děti zajímající se o daný obor, mají velmi dobré informace o nejnovějších objevech, výzkumech a poznatcích (mnohdy daleko detailnější než učitel, který musí svými vědomostmi obsáhnout široké spektrum daného oboru).
Domnívám se, že i přes náročnost podobných akcí má smysl je uskutečňovat. Žáci se dostávají do role člověka zodpovědného za kvalitu své práce. Některým umožní "veřejné" vystoupení ztratit v kolektivu roli bezvýznamného spolužáka. A mnohdy výrazně pozitivně překvapí učitele, v jejichž předmětech nevynikají.
Mnozí učitelé, kteří podobné akce realizují, mi jistě potvrdí, že cílem podobných akcí není zviditelnit sám sebe a že nemá smysl dělat něco takového jen pro osobní slávu. Skutečností zůstává, že pokud chcete podobné akce realizovat, musíte počítat s tím, že jim obětujete relativně mnoho volného času a své energie. Setkáte se občas i s nepochopením a nezájmem některých kolegů a rodičů.
Musela jsem se v duchu smát, když mi jedna žačka v den konáni akce řekla: "Vy se máte. Nemusíte nic dělat. Oni přednáší a Vy tady jen chodíte a koukáte se." Jen málo lidí dovede vidět víc, než vidí oči. A to, kolik volného času věnujete celé akci před a po uskutečnění, nevidí mnohdy ani dospělí.
Přesto podobné aktivity mají velký význam i pro učitele. Mnohdy v průběhu a po uskutečnění podobné akce právě ti, kteří vše viděli příliš skepticky, jsou velmi překvapeni a nadšeni. Spolupráce s kolegy na projektu, netradiční práce se žáky spojená s činností i mimo výuku, úspěšná realizace projektu, nadšení a radost v očích dětí, které se na něm podílely, to prostě stojí za to.
Člověk a nebe
2002
V říjnu jsem s podporou vedení školy informovala o plánovaném projektu na naší škole a vyzvala učitele a žáky, aby se ho zúčastnili. V průběhu školního roku jsem zajišťovala kontakty a možnosti přednášejících, studijní materiály, pomůcky, exponáty, plánovala exkurse, sledovala postupy práce účastníků projektu, promýšlela průběh prezentace. Podařilo se mi přesvědčit i několik kolegů, aby v rámci svých předmětů přispěli k větší pestrosti projektu.
Projektu se účastnili žáci zejména v předmětech :
Žáci vyráběli ve škole nebo doma:
Poslední týden v dubnu jsme spolu se žáky 9. tříd instalovali výstavu všech prací našich žáků po celé budově školy. Rozvěsili jsme plakáty a závěsné výrobky obrázky po chodbách, na nástěnky jsme dali obrázky či odborné články, modely létacích strojů a součástky z palubní desky pilota jsme vystavili do vitrín na frekventovaná místa školy. Ve videoposluchárně, kam mají žáci přístup jen s vyučujícím jsme vystavili zapůjčenou uniformu pilota ČSA, cennější plakáty, letecké mapy, záchranné vesty aj. materiály ČSA. Ve školní galerii jsme soustředili práce s vesmírnou tématikou a za pomoci hudby a speciálního osvětlení jsme vytvořili iluzi vesmíru.
Projekt probíhal celý květen. Třídní učitelé dle vlastního výběru se svými třídami navštívili Planetárium, hvězdárnu Ďáblice, Štefánikovu hvězdárnu, Muzeum letectví - Kbely,Výstaviště v Letňanech. Na výstavišti byla v rámci leteckých dnů vyhlášena i soutěž "Veselá křídla", na kterou jsem zaslali některé výrobky našich žáků.
Učitelům byla nabídnuta řada videopořadů s danou tématikou z nabídky školního videa, mých videokazet či videokazet zapůjčených dětmi.
V hodinách fyziky jsme s žáky pomocí experimentů studovali létání různých těles a proudění vzduchu.
Ve škole probíhaly přednášky (vždy pro dvě třídy najednou, dvě přednášky denně, takže žáci 4. - 9. tříd měli možnost se účastnit nejméně jedné z přednášek.) Přednášející vždy upravili odbornou náročnost svých výstupů věku žáků.
Starší žáci absolvovali přednášku pan Votradovce - pilota ČSA, který je seznámil s možnostmi stát se pilotem, průběhem vzdělání a výcviku pilotů.Vysvětlil jim základy pilotování letadla. Žáci zhlédli videopořad dokumentující jeden den pilota a osádky letadla, jejich přípravu na let a průběh letu, odbavování na letišti. Přednášející dětem objasnil problémy startu, létání a přistání letadel a zajištění bezpečného letu z technického a fyzikálního hlediska. Dozvěděli se, jak řešit situace při špatném počasí, že je nutno sledovat stěhování ptáků, jak se zajišťuje, aby se letadla nesrazila. Žáci měli možnost vidět plán letu a letecké mapy, podle nichž se pilot řídí.
Dalším přednášejícím byl JV, absolvent SPŠ-dopravní (obor provoz a ekonomika letecké dopravy). Seznámil žáky se zázemím letiště a vysvětlil základy letu. Podrobněji žákům vysvětlil technické otázky letectví, seznámil je s funkcí základních přístrojů z palubní desky letadla(spolu s ukázkami).
Mladší žáci si vyslechli přednášku pana Kováře - pilota a pana Kubíka - parašutisty letiště Kbely. Seznámili se s konstrukcí, funkcí a principem řízení různých typů padáků. Mohli si je i prohlédnout. Dozvěděli se , za jakých podmínek se mohou stát parašutisty, jak probíhá výcvik parašutistů či nácvik skupinových seskoků.
Dále absolvovali přednášku MV, který jim objasnil práci pilota, jeho výcvik, přípravu na let, průběh pracovního dne. Dozvěděli se o zajištění bezpečnosti cestujících, mohli si vyzkoušet záchrannou vestu. Mnozí s překvapením zjistili, jaké vybavení je její součástí.
V rámci projektu jsem s žáky 9. tříd uskutečnila "Astronomickou konferenci"
Vypsala jsem různá témata, z nichž si žáci dle vlastních preferencí vybrali. Na přípravu svého výstupu měli žáci cca 3 týdny. Během této doby mohli získávat informace od učitele, z literatury, časopisů a z internetu během hodin fyziky, popř. samostatně. Rovněž jsem jim doporučila způsob prezentace. Pracovali ve dvojicích, jen ve výjimečných případech ve trojicích.
V daný den se místo 1. - 5. vyučovací hodiny žáci všech 9. tříd shromáždili ve videoučebně a prezentovali ostatním téma, které si z nabídky zvolili. Snažila jsem se vytvořit iluzi skutečné konference, a tak jsem zajistila drobný dárek pro každého účastníka, o přestávkách během konference měli vystupující žáci možnost malého občerstvení, které zajistila škola. Na vážnosti jednání rovněž přispěla i účast zástupkyň ředitele na celé akci.
Protože jsem tak rozsáhlou akci uskutečňovala poprvé, neměla jsem přesnou představu, co se dá zvládnout a jak všechno dopadne. Myslím, že jsem měla celou akci více propagovat. Docela mě i děti mrzel velmi nízký zájem rodičů. Přestože jsme výstavu ponechali i po dobu třídních schůzek, nevěnovali celé akci příliš pozornosti. Reagovali povětšinou rodiče, jejichž děti se s výrazným zájmem o danou problematiku akce účastnily.
Odezva ze strany dětí byla různorodá. Žáci, které jsem nevyučovala, nebyli ostatními učiteli příliš nebo dostatečně informováni, tudíž se účastnili jen sporadicky. Jejich připomínky v dotazníku dokazovaly, že nemají představu, co celá akce obnáší. Žáci tříd, které jsem učila, se celé akce účastnily ve velkém počtu - ať přípravou a zajišťováním materiálů, výrobou různých prací, instalací výstavy a další organizací. Celou akci hodnotili převážně pozitivně a jejich připomínky byly konstruktivní.
Děti při hodnocení výzdoby školy srovnávaly kvalitu jednotlivých výrobků, poutavost plakátů a přehlednost jednotlivých informací. Mnohé zaujaly i informace na plakátech a nástěnkách. Nejvíce děti zaujaly modely. I z tohoto důvodu bych se příště více zaměřila na výrobu funkčních modelů. Žáci rovněž kladně hodnotili oživení běžného školního života díky této akci.
Řada uvítala přednášky a exkurze. Mnozí se dožadovali exkurze na letiště (bohužel není jednoduché takovou exkurzi uskutečnit pro žáky ZŠ). Možná jsme měli alespoň zajet na letiště, ale je tam pro nás příliš složitá doprava. Někteří vyjádřili lítost, že se neúčastnili žádné exkurze (účast tříd na exkurzích závisela na zájmu třídních učitelů). Kromě výjimek, kdy si učitelky zajistily exkurzi samy, jsem také dle zájmu zajistila exkurze, průvodce či přednášejícího.
Kriticky hodnotili chování ostatních spolužáků během přednášek a konference. Žáci devátých tříd doporučovali kratší bloky při konferenci (30 - 40 min a nikoli 50 - 60 min), kriticky hodnotili rozdílnou kvalitu jednotlivých příspěvků. I podle chování slabších žáků soudím, že se nedokázali soustředit a udržet pozornost po celou dobu. Možná by bylo lépe, rozložit takovou akci do dvou dnů.
Velmi mě potěšilo, že i přes počáteční malý zájem učitelů o celou akci probíhající projekt motivoval některé k aktivitě. Někteří vyučující se nechali inspirovat a dodatečně vymysleli vhodnou náplň předmětů s leteckou či vesmírnou tématikou. Jedna kolegyně mi dokonce s nadšení sdělila, že konečně viděla, co to projekt je a konzultovala se mnou, jak projektovou práci realizovat ve své třídě.
Akce takového rozsahu nejsou běžné, a tak si zřejmě řada učitelů nedovede představit, jak by mohla přispět nebo se domnívá, že jejich nápad je bezvýznamný. Teprve průběh projektu jim potvrdí, že i sebemenší nápad a aktivita přispěje k oživení a zpestření celé akce. Snad se příště přidá více kolegů. Pochopitelně větší účast dospělých usnadňuje organizaci příprav a průběhu projektu. Je k dispozici více nápadů a připomínek a tak je šance, že celá akce bude pestřejší.
Reakce a hodnocení ze strany pedagogů: Malá část neprojevila zájem před, během a ani při hodnocení celé akce. Většina těch, kteří o projektu zpočátku pochybovali, neviděli jeho význam, či se obávali narušení výuky, byli mile překvapeni a akci hodnotili velmi pozitivně. Ti, kteří menší měrou přispěli k projektu, byli rádi, že se něčeho podobného účastnili. Hlavní organizátoři byli velmi unaveni a vyčerpáni, ale spokojeni, že se akce líbila.
Je pravdou, že mnohem snadnější bylo pro nestandardní práci a případné obětování vlastního volného času přesvědčit žáky než učitele. Celý projekt vlastně vedli jen tři vyučující: ZP (fyzika, technické práce), JD (vyučující výtvarné výchovy) a LL (vyučující keramiky). Dále LU - učitelka organizující školní soutěž v angličtině a v menší míře 3 vyučující prvního stupně (v rámci výtvarné výchovy), vyučující přírodopisu a družina (kde však vázla koordinace a výrobky si děti odnesly domů, místo aby je poskytly na výstavu). Což je podle mého názoru škoda, jelikož v řadě předmětů (zeměpis, přírodopis, práce na PC) nebylo obtížné najít vhodné téma nebo bez problémů dané téma aktuálně zařadit (matematika, jazyky, dějepis, hudební výchova, šití).
A tak značný podíl na realizaci projektu měli moji žáci z 8. a 9. tříd, kteří jsou na tento způsob práce zvyklí (jejich mimoškolní práci jsem oceňovala v rámci předmětu fyzika).
Moji negativní zkušenost s účastí na oficiálních výstavách a soutěžích mi potvrdili i další kolegové - rizikem při zasílání výrobků dětí na rozličné akce tohoto typu bohužel bývá, že se nejlepší práce "ztratí" a některé se vrací poškozené.
Domnívám se, že delší doba než měsíc není pro prezentaci projektu vhodná. Vystavené materiály již zevšední. Sníží se ostražitost učitelů a může dojít k poškození prací žáků. Kratší dobu bych zvolila v závislosti na tom, co chci během projektu předvést. V našich podmínkách, kdy jsme měli možnosti řady exkurzí a přednášek byl měsíc vhodnou dobou, aby všechny třídy dané aktivity bez problémů absolvovaly.
Velmi pozitivně hodnotím pochopení vedení školy pro celou akci. Za jejichž podpory všechny aktivity měly určitou společenskou úroveň. Oficiálně celou akci zahájili, každou přednášku i konferenci zahajoval některý člen vedení školy a v rámci svých možností se jich i účastnil a rovněž po ukončení akce poděkovali všem žákům a učitelům za vynaloženou práci.
Domnívám se , že klady takovýchto větších akcí jsou mimo jiné také v tom, že škola přijde do kontaktu se skutečným životem. Žáci mají možnost potkat lidi z různých oborů, poznat historii v muzeích, výstavách nebo skanzenech popřípadě mohou navštívit skutečná pracoviště.Všechny tyto aktivity přinášení dětem intenzivnější zážitky a seznamují je s realitou života.